Do křišťálové studánky hledíš,
jako by ses dívala do zrcadla.
Jen řekni, že i trošičku se bojíš,
té myšlenky, co právě tě napadla.
Nesmíš být tolik pyšná na krásu svou,
krása, ta ukrytá je kdesi v duši.
Mrak zastíní na chvíli krásu tvou,
začínáš se bát a srdce strachem buší.
Je v tobě jen aspoň trochu pokory?
Proč nevnímáš tu krásu kolem sebe?
Slunce svítí, řeka plyne, modrají se obzory
a nad tebou se klene modrobílé nebe.
Proč ti tolik na tvé kráse záleží?
Věř, že takhle nikdy šťastna nebudeš!
Vadí ti snad, že každý u nohou ti neleží?
Jen ale s pokorou a duší čistou svět dobudeš.
jako by ses dívala do zrcadla.
Jen řekni, že i trošičku se bojíš,
té myšlenky, co právě tě napadla.
Nesmíš být tolik pyšná na krásu svou,
krása, ta ukrytá je kdesi v duši.
Mrak zastíní na chvíli krásu tvou,
začínáš se bát a srdce strachem buší.
Je v tobě jen aspoň trochu pokory?
Proč nevnímáš tu krásu kolem sebe?
Slunce svítí, řeka plyne, modrají se obzory
a nad tebou se klene modrobílé nebe.
Proč ti tolik na tvé kráse záleží?
Věř, že takhle nikdy šťastna nebudeš!
Vadí ti snad, že každý u nohou ti neleží?
Jen ale s pokorou a duší čistou svět dobudeš.
PeopleSTAR (41 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva