Rovnice

A co když mě to tíží
k něčemu velkému
co se k tomu blížím,
živí a zdráv,
jako starých dob kat,
kde na trůnu logiky
samej pozitiv jak věci rozlišit,
kdy a jak se stanou
a planout naproti tuposti,
kde lidé své vědomí opouští
a stávají se dobrovolně otroky doby,
kde mnohdy stálo by nás víc času,
vyvinout se v další rasu lidského pokolení
a my sami za vládce planety zvoleni je nám souzený
rozšiřovat své emoce do bránění se neschopných
a přes všechny nezdary ne vzdát se,
tvář úsměvem proplácet,
jako života poradce kde je vše naší součástí
a rozumný snad pořád spí nebo je to netrápí,
že válka přírodu rozvrátí
a kam mají utíkat mravenci či veškerá zvěř
furt řešíme jenom trýzní a co nejvíc sklidit
a ekosystém chřadne z naší vůle výčitků,
nezodpovědný plamen co sálá jen po moci,
kde je jednoduché něco vyostřit
abys to mohl obsadit a prohlásit že dojde nápravy
tak kdo to šílenství zastaví
a nahradí svého stínu zkázy do brázdy obživy
kde každý kdo se provinil pochopí co činil
a chce se stát lepší bytostí a né kalkulačkou
a co když jo a pak si za tím nejdi,
probuzen ke štěstí vejdi
v řadách předních kde vedeni svými srdci,
nikdo svou tísní nemlčí a každá osoba tvůrčí,
nalezne svůj cíl, jak šťastný stárnout
k blahu své emoce zvládnout,
jako civilizace co rovni si v duši,
navzájem se učí, jako tvůrčí éry,
co nechtějí mít jenom mění
a chtějí si svých duší cenit,
jako majetek zástavy
co nelze ničím nahradit
a zbarveni všemi rozumy
z každé lekce se poučit,
jako ostří čepele
co svůj lid v dobrých úmyslech vede
ke stěžni míru a nákazy,
každého pozitivně naladit
a plodit z každého člověka
úspěšnou bytost ve svém oboru
aby každý pomohl rozvoji
a obnovil řád tradicí
aby se mohl každý zamyslet
a nést směr ke spasení
včel a jiných druhů,
co se s námi nemohou rovnat.