Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen,
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DRAMA - Vítězslav Nezval
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva