Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen,
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva