Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen,
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRŮPOVĚDI - J. V. Kamarýt
Není lidem psáno na čele, jsou-li vskutku dobří přátelé. Mnohý přítelem se nazý...
PÍSEŇ O JARNÍ LOUCE - Jaroslav Seifert
Dřív než ji kosa sežne - už blízko zpívá si, věnečky z kvítí něžné dejte si na v...
PRVNÍ ČTVRT MĚSÍCE NAD PRINTEMPS - Vítězslav Nezval
Z tohoto zlatého střevíce se zrodí Venušina noha Z kterépak bandasky vykouzlím p...
Není lidem psáno na čele, jsou-li vskutku dobří přátelé. Mnohý přítelem se nazý...
PÍSEŇ O JARNÍ LOUCE - Jaroslav Seifert
Dřív než ji kosa sežne - už blízko zpívá si, věnečky z kvítí něžné dejte si na v...
PRVNÍ ČTVRT MĚSÍCE NAD PRINTEMPS - Vítězslav Nezval
Z tohoto zlatého střevíce se zrodí Venušina noha Z kterépak bandasky vykouzlím p...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva