Jak krásné jsou tvé sukničky,
sladkou růžovou barvu mají,
dávno zarostly travou cestičky,
kde si teď motýlci hrají.
Omamná je tvoje vůně,
do celého okolí se šíří,
tak často moje srdce stůně,
kam ten Amor vlastně míří?
Snad se do tvého srdíčka,
trefit nějak nemůže
a stačila by jenom chvilička,
než mě spánek přemůže.
Tak často se mé kroky stočí,
k těm šípkovým keřům,
ráno své sukničky v rose smočí,
smutně pak - dívají se k lesům.
Přály by mně lásku věrnou,
v mých očích vidí smutek,
věří, že přijde jednou,
rády by udělaly, nějaký dobrý skutek.
Čas ubíhá a sukničky opadají,
z krásných růží nezbude ani vůně
a mě chmurné myšlenky napadají,
já také nemohu, nic udělat pro ně.
PeopleSTAR (8 hodnocení)