Když sady umlknou a nocí k jaru mží,
z luk slavík přilétá a zpívá nad růží.
Růže však nevnímá a zpěv ji nedojímá,
při hymnu milostném se kolébá a dřímá.
Nezpíváš tak i ty pro krásu bezcitnou?
Dej pozor, básníku, na sen a touhu svou!
Nechápe, necítí, je pro básníka němá:
díváš se - rozkvétá: a voláš - slůvka nemá.
z luk slavík přilétá a zpívá nad růží.
Růže však nevnímá a zpěv ji nedojímá,
při hymnu milostném se kolébá a dřímá.
Nezpíváš tak i ty pro krásu bezcitnou?
Dej pozor, básníku, na sen a touhu svou!
Nechápe, necítí, je pro básníka němá:
díváš se - rozkvétá: a voláš - slůvka nemá.
PeopleSTAR (13 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva