Když sady umlknou a nocí k jaru mží,
z luk slavík přilétá a zpívá nad růží.
Růže však nevnímá a zpěv ji nedojímá,
při hymnu milostném se kolébá a dřímá.
Nezpíváš tak i ty pro krásu bezcitnou?
Dej pozor, básníku, na sen a touhu svou!
Nechápe, necítí, je pro básníka němá:
díváš se - rozkvétá: a voláš - slůvka nemá.
z luk slavík přilétá a zpívá nad růží.
Růže však nevnímá a zpěv ji nedojímá,
při hymnu milostném se kolébá a dřímá.
Nezpíváš tak i ty pro krásu bezcitnou?
Dej pozor, básníku, na sen a touhu svou!
Nechápe, necítí, je pro básníka němá:
díváš se - rozkvétá: a voláš - slůvka nemá.
PeopleSTAR (13 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva