Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEVELIKÁ CESTA - Cabinet satyrique /1660/
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva