Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva