Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Nač přít se! Věk náš nepřežije verš blysknavý a zářící, jejž neskromně a domýšli...
ZPĚV SKÁLY - Jarmila Urbánková
Ach, co ty víš, ty rozesmátá vodo o stesku kamene? Ty lehkonohá, všecko přetančí...
KOUZLO - Miklós Radnóti
Smoč ji, ranní vodo, osuš ji, dětské sluníčko, a rty ji laskej, bludný ty vánku,...
Nač přít se! Věk náš nepřežije verš blysknavý a zářící, jejž neskromně a domýšli...
ZPĚV SKÁLY - Jarmila Urbánková
Ach, co ty víš, ty rozesmátá vodo o stesku kamene? Ty lehkonohá, všecko přetančí...
KOUZLO - Miklós Radnóti
Smoč ji, ranní vodo, osuš ji, dětské sluníčko, a rty ji laskej, bludný ty vánku,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva