Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva