Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší, dražší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
A přece: lampu vítr zháší.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva