Říkej si tomu třeba strach:
druh druhu jsme si bližší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
druh druhu jsme si bližší,
čas zkrásněl v našich hodinách.
Chytám se stébel sladkých snů,
ryji si v čelo hořké vrásky.
Jak je to prosté: čím víc lásky,
tím krutěj z jejích plamenů.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BRNĚNSKÁ ELEGIE - Ivan Blatný
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá sta...
MILUJ ... - Vladimír Holan
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky plech štítů řinčí dál, déšť stírá sta...
MILUJ ... - Vladimír Holan
Nerovnost země a tedy i nerovnost lidí jen na kolenou ucítíš. Miluj však obě a v...
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva