Slova

Opíjím se slovy, co píšu na papír, tím prý svůj život nespasím.
Ty slova co běží v myšlenkách mých,on říká, že ubohý jsem,tím my do srdce nůž pích.
Srazil mě k zemi svými slovy,má mysl krásný pocit loví.
Ta mysl loví je ze slov mých,on si přeje, abych s tich.
Slova už bych prý neměl psát,tužku bych měl nechat spát.
Já ty slova píšu několik dní a teď by to měla být slova poslední.
Jestli je bude ten můj svět chtít,tak bych těma slovama měl napořád žít.
Ale ty si proti tomu, mám se vrátit domu.
Zpět jen pro sebe ty slova psát mám a zase na to budu sám.
Takhle aspoň jeden, když přečetl má slova,jak kdybych to prožil znova.
Ale v těle někoho jiného,v prožitku vřelýho.
To zažívám, když někdo si přečte slova má, tím hezčí život my dá.
A ty mě o to chceš připravit,mé srdce ke štěstí zastavit.