Když slunce si rozčesává
své dlouhé, zlaté vlasy,
za červánky se občas schovává
a chvílemi, dopřeje si pauzy.
Ráda jej po ránu pozoruji,
jak své teplo vysílá na Zem,
své tváře k němu nasměruji,
takhle nás zdraví, milým vzkazem.
Popojdi sluníčko trochu výš,
probuď všechny ty velké spáče,
ty polechtat na tváři je smíš
a rozvesel dívenku, co zrovna pláče.
Když se na nás pěkně usměješ,
tak hned je veselejší den,
barevné květy na louku rozseješ,
pak život zdá se - jako krásný sen.
své dlouhé, zlaté vlasy,
za červánky se občas schovává
a chvílemi, dopřeje si pauzy.
Ráda jej po ránu pozoruji,
jak své teplo vysílá na Zem,
své tváře k němu nasměruji,
takhle nás zdraví, milým vzkazem.
Popojdi sluníčko trochu výš,
probuď všechny ty velké spáče,
ty polechtat na tváři je smíš
a rozvesel dívenku, co zrovna pláče.
Když se na nás pěkně usměješ,
tak hned je veselejší den,
barevné květy na louku rozseješ,
pak život zdá se - jako krásný sen.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva