Slzy jako velké perly
do trávy tiše padaly,
pampelišky právě kvetly,
ale útěchu mně nedaly.
Ztráta drahého člověka
ta velmi, velmi bolí,
ještě když to člověk nečeká,
takové rány, jen těžko se hojí.
Co je platné, že sluníčko se směje,
když v srdíčku je velký žal.
Nekoukáš, co se kolem děje,
proč osud, to nejdražší tobě vzal?
Stromy nade mnou smutně šumí,
v jejich stínu chvíli usedám,
tak trochu, moji bolest tlumí,
nic jiného, než zapomnění nehledám.
Snad jednou klidu dojdu,
ale nejlepší lékař je čas,
za tebou k hrobu zajdu
a věřím, že šťastna budu zas.
PeopleSTAR (6 hodnocení)