Slzy nepřiznám

Spadla přede mě hvězda,
já vyfoukl jí ven.
To se mi snad nezdá,
ona po mě touží přeci jen.

Avšak jako každá víla,
není černobílá.
Já přeci taky nelíbám nadarmo,
tak ani ona netančí zadarmo.

Ale přesto kolem mě krouží,
po mé něžnosti touží.
Pro ni se souží,
když unavená se kolem plouží.

Pod černými vlasy blonďatá kštice,
co schovává se raději tiše.
Snad jí nikdo neobjeví,
princeznu, co se jen tak nahá zjeví,
přede mnou.

A já,
odhodím jí do moře slastí,
kde se mnou sama se ztratí.
Na věky ztraceni,
po chvíli probuzeni.
Násilím.

A stejně jí budu tvrdit,
že je mi jedno s kým se budu za ručičku vodit.
Že ukradená mi je,
že netrápí mě sodomie.

Pak ale až odletí na měsíc,
vyletí za ní mých slz na tisíc.
ale nikdy to nepřiznám.