Hrubou nití tkám, větu za větou,
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva