Hrubou nití tkám, větu za větou,
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva