Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
JEN SLUNCE KAŽDÝ DEN VYCHÁZÍ
Neporučíš větru, dešti, s tím nic prostě neuděláš! Ani s tím, co hvězdy věští, a...
V ŽIVOTĚ JSOU CESTY .....
Toulám se sám divočinou, hledám ale spřízněnou duši. Proč tvé oči na mně nespoči...
HVĚZDY JEJ PŘESVĚDČÍ
Tenkrát svěží vánek vál a já tě svíral v náručí. Měsíc - jakoby se mi smál, ale,...
Neporučíš větru, dešti, s tím nic prostě neuděláš! Ani s tím, co hvězdy věští, a...
V ŽIVOTĚ JSOU CESTY .....
Toulám se sám divočinou, hledám ale spřízněnou duši. Proč tvé oči na mně nespoči...
HVĚZDY JEJ PŘESVĚDČÍ
Tenkrát svěží vánek vál a já tě svíral v náručí. Měsíc - jakoby se mi smál, ale,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva