Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zůstala jsi ve mně až po okraj obavy. Skládám si střípky z toho co můžeš dát do ...
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
Zůstala jsi ve mně až po okraj obavy. Skládám si střípky z toho co můžeš dát do ...
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva