Až nezpříčí se čárka ani tečka
a v řádku ztuhne slovosled,
hlas melodie písmo přečká,
již zachytit jsem nedoved.
Jak poslech, jenž se vždycky vrací,
za letní noci, z jara, na podzim,
když nad krajinou mlčí ptáci
a zrak skiv tichu zdřím.
Jak kroužení, jež hledá v sobě,
čím odráží se minulost,
a zkouší ozvuk v dnešní době,
bys k budoucnosti dále rost.
a v řádku ztuhne slovosled,
hlas melodie písmo přečká,
již zachytit jsem nedoved.
Jak poslech, jenž se vždycky vrací,
za letní noci, z jara, na podzim,
když nad krajinou mlčí ptáci
a zrak skiv tichu zdřím.
Jak kroužení, jež hledá v sobě,
čím odráží se minulost,
a zkouší ozvuk v dnešní době,
bys k budoucnosti dále rost.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZÁKMIT - František Gottlieb
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva