STĚHUJI SE ZA SLUNÍČKEM

Stěhuji se za sluníčkem,
do těch teplých krajin,
putuji po nebi s měsíčkem,
jen směr cesty, trochu tajím.

Pohoda a radost mě provází,
nevím, kde má cesta skončí,
opatrně vyhýbám se nesnázím,
kdo mě má rád, se mnou se loučí.

Moji drazí, já se zase vrátím
až jaro na dveře zaklepá,
rád si cestu domů zkrátím,
čeká tu na mě, princezna zakletá.

Spolu se sluníčkem ji políbím,
přinesu jí náruč plnou květů,
doufám, že i já se jí zalíbím,
nechci se chlubit - snad jsem k světu.

Pak si lásku budu hlídat,
na nás sluníčko dohlédne,
v trávě budem spolu snídat,
večer hvězda, kolem prolétne.

Přinese nám dobré poselství,
pokorně za vše poděkujem,
v lásce největší je bohatství
a zase mílové boty obujem.

Zas vydáme se za sluníčkem,
spolu budeme se brouzdat rosou,
provázeni strážným andělíčkem
a vonět bude, cesta mimózou.