Léta jdou a jdou,
smutek se mísí se štěstím,
světlo se střídá s tmou,
na každé nové ráno se těším.
Někdy se na mě sluníčko směje,
jindy zase celé nebe mračí,
poslední lísteček trochu se chvěje,
ale tvůj úsměv - přece mně stačí.
Jak ke štěstí stačí málo,
nemusíš mít vůbec nic,
štěstí celý život zrálo,
co bych si mohla přát víc!
Snad jenom to zdraví a lásku,
nic na světě důležitější není,
neřeším už žádnou vrásku,
ale člověk stále - přátelství si cení.
Když máš přátele kolem sebe,
vůbec život není smutný,
pak nevadí, že se mračí nebe,
ale poznat zradu, i to je nutný.
Pak o to víc si všeho vážíš.
na to ale nelze zapomenout,
do třinácté komnaty občas vcházíš,
je důležité i stinné stránky si připomenout!
PeopleSTAR (2 hodnocení)