Strach se mnou kráčí životem,
jako nezvaný a nevítaný host.
Budím se strašným srdce tlukotem,
je na čase - říci mu konečně dost.
Poznala jsem radost, ale také bolest,
vždyť já se na něj za to nezlobím,
snažila jsem se překážky prolézt,
co určí osud - tomu se podrobím.
Jsem vděčna za každý okamžik,
kdy se štěstí na mne usměje,
snad jsem rozený flegmatik,
přesto po tvářích tečou slzí krůpěje.
Ale pokaždé se někdo najde,
kdo slíbá slzy z mých tváří,
pak na chvíli radost zajde
a prohřeje život sluneční září.
jako nezvaný a nevítaný host.
Budím se strašným srdce tlukotem,
je na čase - říci mu konečně dost.
Poznala jsem radost, ale také bolest,
vždyť já se na něj za to nezlobím,
snažila jsem se překážky prolézt,
co určí osud - tomu se podrobím.
Jsem vděčna za každý okamžik,
kdy se štěstí na mne usměje,
snad jsem rozený flegmatik,
přesto po tvářích tečou slzí krůpěje.
Ale pokaždé se někdo najde,
kdo slíbá slzy z mých tváří,
pak na chvíli radost zajde
a prohřeje život sluneční září.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva