Střípky lásky

Jako bych bojovala s větrnými mlýny,
stejně marné je bojovat o lásku tvou.
Potichoučku do mé duše vkrádají se splíny,
kdo pohladí a potěší nemocnou duši mou?

Ráno se probouzím a vítám nový den,
chci zapomenout na všechna trápení.
Snad se mi zdál celý život jako sen
a já snadno vždy podlehla jeho vábení.

Dnes chci už na všechno špatné zapomenout,
chci přivítat novou lásku, která vejde do dveří.
Snad mi chce i trochu připomenout,
buď šťastna - než zase smutek udeří.

Radost s bolestí často v životě se střídá,
a já bych tak ráda smála se jen.
Předem se bojím, co se ještě přidá,
otevřu dveře a všechno to zlo vymetu ven.

Kdyby to tak bylo snadné, každý by to udělal,
ale v životě to opravdu tak lehké není.
Kdo všechno vsadil na lásku, možná i prodělal,
proto snad každého střípku lásky si cení.