Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
/Prsten na cestu 1957/
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
/Prsten na cestu 1957/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva