V malebném údolí,
co tiše plyne řeka,
tam srdíčko zabolí,
tam smutek na mě čeká.
Co dřív tady bylo smíchu,
rozléhal se do všech stran,
bylo svědkem i krásných hříchů
a naproti omamně voněla stráň.
Hlava se nám krásně točila,
ale ne z té omamné vůně,
jen chvilička nám stačila,
dnes steskem, srdce stůně.
Vše odnesl čas a nic nevrátí,
už jsem se s tím dávno smířil,
jak rád bych, zase trpěl závratí,
jen měsíc, se stříbrem jiskřil.
Pomáhal mi vzpomínat,
na ta léta mého mládí,
večer pak sladce usínat,
to on, zas k neřestem mě svádí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)