Ta pravá

Každá s láskou chvíle strávená, pro mě moc znamená.
Nebudu sám, něco proto udělám.
Začnu mazat svoje chyby, aby nezbyly jen sliby.
Dobré skutky dokázat musím, pak o lásku se bojovat pustím.
Ženu nádhernou oslovím, zájem o ni projevím.
Začnu si sní povídat a né se před ženou zapírat.
Doufám, že okouzlím jí a odejdu od ní s jejím jménem a opět se znovu sejdem.
S příslibem brzkého shledání,její krása mě pohání.
Už, abych jí znovu viděl, aby ten pocit samoty zmizel.
Až jí potkám,tak řeknu-ahoj moc rád tě vidím zas,teď máme spolu sraz.
Tu ženu vezmu někam na schůzku a tam to rozlousknu.
Řeknu jí, že se mi moc líbí, záři ze sebe v mých očích vidí.
Ona se usměje a odpoví, že mě poznat jí dovolí.
Já ptám se na vše co mě napadá, je večer, slunce už zapadá.
Ona se semnou loučí,společný den nám končí.
Já ještě tolik otázek na ní mám,o vše o ni se zajímám.
Potom dni mám skvělý pocit,s ženou se zas ocit.
Zas na lásku začínám věřit, chci se jí se vším svěřit.
Těším se až jí opět uvidím, lásku tím probudím.
Ta žena je pro mě ta pravá,směs pocitů žhavá.
Ona život ve mně zažehla znovu,já sní chci jít domu.
Mít jí stále u sebe a lásku cítit, do krásného života se řítit.