Z dun né z víše,
přišel vést své písně
aby udával vzorce přísné,
mezi lidi vděčné,
kde hrdost nevymřela ještě
a je otěží páteře,
nechat si na své práci záležet.
Když ostatní zahřeje pocit štěstí,
že v tom životě drsném
k sobě stále hrstnem
a vrstveni v různém pokolení
jsme voleni,
spojením co se mezi námi váže,
jako paže plná osudu,
co nedělá ostudu
a pro dluh z tvůrčí práce,
přijde si až se tudy bude vracet,
za lidmi co odvraceli zrak,
když nevěřili,
že by se z něho mohlo něco stát
a on v srdci i o ně strach
by každý svůj život šťastný zvládl.
PeopleSTAR (0 hodnocení)