Kdosi, před mé dveře,
položil rudou růži.
Skví se v plné nádheře,
on snad mi něco dluží.
Chtěl mi ještě lásku vyznat,
nebo to byla růže na rozloučenou?
Své chyby, musel by přiznat,
já necítím se odškodněnou.
Nech si lásku, nech si růže,
neotvírej staré rány!
Člověk proti osudu, nic nezmůže
a slz jsou plné oceány.
Růže vadne, opadává,
jen on stále nepřichází,
snad jiné, teď lásku vyznává,
že je konec, mi ale nedochází.
Takhle lásky také končí
a nestačíš ani sbohem dát,
nerad se s nimi člověk loučí,
až přijde další, budeš se jí bát.
položil rudou růži.
Skví se v plné nádheře,
on snad mi něco dluží.
Chtěl mi ještě lásku vyznat,
nebo to byla růže na rozloučenou?
Své chyby, musel by přiznat,
já necítím se odškodněnou.
Nech si lásku, nech si růže,
neotvírej staré rány!
Člověk proti osudu, nic nezmůže
a slz jsou plné oceány.
Růže vadne, opadává,
jen on stále nepřichází,
snad jiné, teď lásku vyznává,
že je konec, mi ale nedochází.
Takhle lásky také končí
a nestačíš ani sbohem dát,
nerad se s nimi člověk loučí,
až přijde další, budeš se jí bát.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva