Tam za vysokými vrcholky hor,
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
kam můj zrak nedohlédne,
ale člověk je zvídavý tvor,
že slunce se probouzí - nepřehlédne.
Zvědavě přes vrcholky nakukuje,
jakoby se bálo této překážky,
větřík si jen tak trochu odfukuje
a na nebe pošle, malé bílé polštářky.
Co za chvíli se stane zázraků,
nevíš, kam dřív se podívat,
slunce se pořádně opře do mraků
a tichá hudba lesů - bude doznívat.
Chtěla bych poděkovat za každý den,
vždyť žádný se nebude opakovat,
věřte mi, že šťastna tady jsem,
když s vánkem mohu tiše rozmlouvat.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VŮBEC SE NEBRÁNÍM
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva