Znám jedno město
jež každý den naplní slunce
a uchvátí všecko v té chvíli
Jednou večer jsem odplul
V srdci pořád to rašplování
cikád
Z plavidla
bíle natřeného
jsem viděl
jak mizí mé město
a ještě chvíli)vzpíná
náruč světel visících
v kalném vzduchu
Mariano 27. července 1916
jež každý den naplní slunce
a uchvátí všecko v té chvíli
Jednou večer jsem odplul
V srdci pořád to rašplování
cikád
Z plavidla
bíle natřeného
jsem viděl
jak mizí mé město
a ještě chvíli)vzpíná
náruč světel visících
v kalném vzduchu
Mariano 27. července 1916
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva