Do noci temnýma očima blýská les,
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
DÁLNICE ŽIVOTA - A. Z. Tannenbergovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
DÁLNICE ŽIVOTA - A. Z. Tannenbergovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva