Do noci temnýma očima blýská les,
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva