Do noci temnýma očima blýská les,
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva