Vítr jsem prosila o ticho,
oblohu o modré nebe,
usedla do voňavé trávy
a snila, že jsem vedle tebe.
Cvrčci to hned postřehli,
někdo, že je v písni ruší,
udiveně jali se naslouchat,
srdce jak v prsou mi buší.
oblohu o modré nebe,
usedla do voňavé trávy
a snila, že jsem vedle tebe.
Cvrčci to hned postřehli,
někdo, že je v písni ruší,
udiveně jali se naslouchat,
srdce jak v prsou mi buší.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
CHCI TO SLYŠET - Jan Skácel
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva