Tránvýrna

V praku z těch všech poznatků
kladu si otázku
proč se cítím jak na provázku
když v tom ohlase
stal jsem se poradcem
vlastního života
a nějak jsem k tomu přirostl
a chci bájit každého
za cit a vliv
za centimetr důvěry
aby jsme spolu přestali soupeřit
a mohli si ověřit
jak jinak své síly poměřit
v pohledu, že není třeba odvety
v plot hleď jdi a najdi další chyby
k řešení nezměň v nic své svíce
a bašti se nad sebou zamyslet se
vážit vše v závislé lince
protože mě to nenechá v klidu
vždyť bych tady zbydl
v roji té samoty
co tak zběsile bráním
abych měl klidné psaní
a v jedné ráži nadále se snažil
zrát ve svém srdci
a udržet tempo s emocemi
protože tam vzniká
kdo za co se odmění
aby se soulad proměnil
v síly jednotek pozemních
jako posledník
kde se vždy rozezní
život co chce růst
a moudra dopřáváno mu je
v před úhel jak ten průběh ovládat
a chápat všechny sázky
kdo jak co životem našel
jako báz v sněm
kde veškeré vědění spojené se zemí
tvé chápání přemění v řešení
být zpevněný
v přívalu motivace
jít dopředu a se všemi ohledy
bolest hlív rozejdi
a obejmi sám sebe
jako hledeč svého života
a co jsi všechno ustál
aby v tobě člověk zůstal
a vzrůstala v tobě naděje
že se někdo do tebe může zahledět
a pochopit tu tíži
jež nechceš vzdát
jako můj hlas co by světem pohnul
kdyby se svět ocitl v mém světě
a tudy proud teče
jako řetěz jednoty
kde každý pochopil
kam jsme dorostli
v podrobnosti rozhozených tradicí
a v závěsu spalujícího života
kde každá potopa rozpoutá pochod
jak to rozchodit a jít dál
jako pochodeň toho co zbylo
když na okraji se stránky zpijí
do vázané grafiky
kde se tvé vzpomínky vtiskli
do jiskry naděje závěje počinů
aby jsi promnul po čem tvá duše touží
a vít vlny v rám uzd
co se dá ukládat
pro ty co to již brzy přiznají
v potřebách sami sebe zvýraznit.