Prohlížím si fotky z mládí,
nechci věřit, že uplynulo tolik let,
ke krásným vzpomínkám mě to svádí,
jak překrásný byl tenkrát svět.
Tys seděl se mnou v lavici,
nikdy jsi mi nic dobrého neudělal,
ale nejdražší jsi byl mezi tisíci,
snad jsi na mé lásce neprodělal.
Jak jsem ráda do školy chodila,
i rodiče to nemohli pochopit,
po škole s tebou, za ruku se vodila,
tenkrát jsme měli, pevně lásku uchopit.
Cesta domů, nám trvala i celé hodiny,
nemohli jsme se spolu rozloučit,
hlady jsme dojídali naše svačiny,
ale opravdové lásce, nestačili jsme se naučit.
Teď každý ten svůj život žijem,
možná to tak mělo být,
jen své zklamání před světem skryjem,
ale nezbývá nic, než život dále žít.
PeopleSTAR (7 hodnocení)