Vánice, že by vlci zabloudili!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
DÁLNICE ŽIVOTA - A. Z. Tannenbergovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
DÁLNICE ŽIVOTA - A. Z. Tannenbergovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva