Desetkrát napadl sníh do klína Venuši
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
DOBRÝ ČLOVĚK - A. S. Puškin
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva