Desetkrát napadl sníh do klína Venuši
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
DRAMA - Vítězslav Nezval
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva