Měl jsem ji na památku,
kdos drahý mi ji dal:
pak hrst růžových plátků
jsem z okna rozsypal.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Vlak je již v prudkém letu,
ach, Bože, proč ten spěch?
A jeden z těchto květů
uvíz mně ve vlasech.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Jsou lásky přeukrutné,
pak vzdycháš do dlaně.
A končívají smutně
tak jako v románě.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Vždyť musíš něco ztratit
a něčeho se vzdát,
je líp se nenavrátit
a jenom vzpomínat.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
kdos drahý mi ji dal:
pak hrst růžových plátků
jsem z okna rozsypal.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Vlak je již v prudkém letu,
ach, Bože, proč ten spěch?
A jeden z těchto květů
uvíz mně ve vlasech.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Jsou lásky přeukrutné,
pak vzdycháš do dlaně.
A končívají smutně
tak jako v románě.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
Vždyť musíš něco ztratit
a něčeho se vzdát,
je líp se nenavrátit
a jenom vzpomínat.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spat.
PeopleSTAR (23 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva