Přecházím po mostech. Šumivá voda řeky
klaní se pod nimi jako stín, oblý, měkký.
Obloha zbarvená zelení petroleje
je most, jenž obloukem do prázdna někam zeje.
Všechno jak v legendách barví se starou šedí.
Dvojice milenců v parcích jdou nebo sedí.
Vltava mlhavá, ztemnělá dálka širá
k nohám jim s večerem staletí rozprostírá.
klaní se pod nimi jako stín, oblý, měkký.
Obloha zbarvená zelení petroleje
je most, jenž obloukem do prázdna někam zeje.
Všechno jak v legendách barví se starou šedí.
Dvojice milenců v parcích jdou nebo sedí.
Vltava mlhavá, ztemnělá dálka širá
k nohám jim s večerem staletí rozprostírá.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva