Jak v začarovaném lese si připadáš,
kam se podíváš, sedí hříbek.
Co na tom, že sotva dechu popadáš,
snad za všechno může - lesní skřítek.
Rostou opravdu jak houby po dešti
a každý i ten malý, udělá ti radost,
jen hlavičku mu pěkně nalešti
a pokorně poděkuj lesu za dost.
Za tu radost, co ti nabízí,
za tu nádhernou lesní vůni,
k návštěvám tě stále vybízí
a kdesi v hloubi lesa, skrývá tůni.
Lesy šumí svou tichounkou píseň,
to je přímo balzám na nervy,
divíš se, kam zmizela tíseň,
tráva tě pohladí svými stébly.
To je ta lesní pohádka,
tolik tajemství v sobě skrývá,
zbude jen vzpomínek hromádka
a ze studánky, pak voda živá.
PeopleSTAR (8 hodnocení)