Měsíc mi do pokoje svítí,
snad chce si se mnou povídat,
hvězdičky jsou jako kvítí,
zvědavý je a chce vyzvídat.
Nevím, zda mohu se mu svěřit,
stále tajemství své ukrývám,
ale jemu, mohu snad věřit,
nad jeho silou, obdiv neskrývám.
Tak poslouchej mě měsíčku,
o lásce ti něco povím,
ale neprozraď to sluníčku,
na každou otázku, tobě odpovím.
Dnes v noci, láska ke mně přišla,
byla tak křehká a voněla po růžích,
neměla stání, jen se mihla,
stále to vyznání, zvoní mně v uších.
Netuším, zda přijde další noc,
přála bych si, by u mě zůstala,
tak mi přece pomoz, máš tu moc,
jen najednou, tmavá noc nastala.
Měsíc raději, za mraky se skryl,
že by mně přinesla bolest, snad tuší,
jako vzpomínka, tvůj úsměv mi zbyl,
ale příliš moc, mi tahle láska dluží.
PeopleSTAR (10 hodnocení)