Se svými přáteli slavíš
a vrátíš se s opičkou.
Pak krušnou noc strávíš
hádkami, se svojí paničkou.
Co ten člověk jenom zkusí
ale říci, to si nikdy nedá.
Pak vyslechnout si pokárání musí,
když své manželce, adrenalin zvedá.
Ještě štěstí, že tvá žena
nevlastní zbrojí pas.
Někdy je jako z řetězu utržená,
prosím Pane Bože, ochraň nás.
Flámovat se musí umět
a když to neumíš, doma seď!
Nemusíš pak blbě čumět,
raději na spokojenost ženy, hleď!
a vrátíš se s opičkou.
Pak krušnou noc strávíš
hádkami, se svojí paničkou.
Co ten člověk jenom zkusí
ale říci, to si nikdy nedá.
Pak vyslechnout si pokárání musí,
když své manželce, adrenalin zvedá.
Ještě štěstí, že tvá žena
nevlastní zbrojí pas.
Někdy je jako z řetězu utržená,
prosím Pane Bože, ochraň nás.
Flámovat se musí umět
a když to neumíš, doma seď!
Nemusíš pak blbě čumět,
raději na spokojenost ženy, hleď!
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva