Nebýt té divné žízně v nitru,
jež věčně duši pokouší,
zůstal bych zde --- a v tichém skrytu
bych upíjel slast rozkoší.
Žár přání by mě neprochvíval,
pro celý svět bych měl jen smích ---
jen šepot těchto úst bych vnímal
a tyto nožky líbal bych.
1833
jež věčně duši pokouší,
zůstal bych zde --- a v tichém skrytu
bych upíjel slast rozkoší.
Žár přání by mě neprochvíval,
pro celý svět bych měl jen smích ---
jen šepot těchto úst bych vnímal
a tyto nožky líbal bych.
1833
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
CHCI TO SLYŠET - Jan Skácel
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva