Vzdor

Samou falší ty ďáblící imponují,své iluze člověku do těla napumpují.
Přežívat s vymyšlenou představou je krutý,ale dojít čistý ke štěstí je nutný.
Nikdy ty ďáblíky nenech nad tebou vyhrávat,s nima se jen do propasti budeš propadat.
Vymítit veškeré falešné iluze,ať po nich nic nezbude.
I bez nich je v životě okamžiků krásných plno,málo času na to ,aby s ďáblíkama se bylo.
Pekelní sluhové za sebou jen chaos zanechají,svou krutost po světě rozsévají.
Ďáblíci mrchy zákeřný jsou,oni ze zadu na tebe jdou.
Prohnané plány do bitvy mají,oni zabrat dají.
Když se plíží,nechtějí vidět být,oni si sami čas útoku chtějí říct.
Raději dýku do zad bodnou, na tom se ty mršky shodnou.
Někdo snaží se v boji spíše bránit a pouze poslední kousky lidskosti tím chránit.
Ale dokuď je o co bojovat,tak snaž te se to mu ohnivému tlaku zdorovat.
Bez pekelníků páchnoucích sýrou opět pravdivý děj se děje,z toho jen čistota každého hřeje.