Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
ZTRÁTY A NÁLEZY - A. a Z. Tannengergovy
Našel jsem Lásku Ležela u cesty v prachu Zvednul jsem ji A z pouhého strachu Odn...
SNĚNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Snění Nezměrná touha Jak spirála do nebe Podzimní listy Barvami hýří Rudnou i c...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
ZTRÁTY A NÁLEZY - A. a Z. Tannengergovy
Našel jsem Lásku Ležela u cesty v prachu Zvednul jsem ji A z pouhého strachu Odn...
SNĚNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Snění Nezměrná touha Jak spirála do nebe Podzimní listy Barvami hýří Rudnou i c...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva