Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DOBRÝ ČLOVĚK - A. S. Puškin
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
Učený Firs je k nesnesení, máš pravdu, všechno váží, cení, je pedant, zřídka zak...
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva