Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva