Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
ZÁCHRANNÉ KRUHY - A.aZ. Tannenbergovy
Mlčky stojíme Nad hrobem Naší lásky Jen oči Kladou si otázky Kdo je vinen Její ...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
BÁSEŇ O ZPĚVU EVY OLMEROVÉ - Bedřich Stehno
Tato báseň musí být krátká jako den Protože všechno ryzí je krátké Krev Nerv Pt...
ZÁCHRANNÉ KRUHY - A.aZ. Tannenbergovy
Mlčky stojíme Nad hrobem Naší lásky Jen oči Kladou si otázky Kdo je vinen Její ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva