Měl jsem sluneční cestu
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
a krásný bílý dům...
Smutno je mému srdci,
smutno je mým snům.
V mém domě bylo okno
za dávných dobrých let
a já se pořád díval
v daleký, tichý svět...
Byl jsem v něm den či roky,
nespočet bylo jich...
Vím jen, že jednou ráno
tam padal bílý sníh.
A sněhem, jasem, dětsky
se v slunci smál můj dům!
Smutno je mému srdci
i dávným bílým snům...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva