Jako sluníčka na Zemi,
jsou rozzářené slunečnice.
Jen hlavy skloní chvílemi,
na polích jich je statisíce.
Když sluníčko večer zapadne
i ony uloží se ke spánku.
Ráno svým svitem je přepadne,
pohlazení pošle jim po vánku.
Slunečnice barvu slunce mají,
jsou to veselé krasavice!
Lásku ke sluníčku trochu tají,
v noci jsou pod ochranou měsíce.
Slunci pozdrav pošlou ráno,
všechny zpříma k nebi hledí,
k jejich hrám je vždycky zváno,
smutno je, když zahalí se šedí.
Ale jednou jejich krása končí,
odkvetou a zbudou jenom semínka.
Tak ony se vždycky s létem loučí
a nám na ně zbude jenom vzpomínka.
PeopleSTAR (7 hodnocení)