Přišly tiše jarní deště,
jak několik vílích korálků.
Tvá teplá ústa cítím ještě,
jak dotek dívčích copánků.
Těch copánků,co kdysi dávno,
jsem ve své ruce sevřít chtěl,
voněly rosou tenkrát ráno,
na všechno už bych zapoměl.
Jenže ten déšť,tvá ústa,
včera mě navrátila do těch chvil,kdy poprvé jsem za večera
ty cůpky něžné políbil.
Má první lásko,vrať se ještě,
vrať se mi aspoň na chvíli,
jak tiché kapky jarního deště,
jak dotek křídel motýlích.
PeopleSTAR (36 hodnocení)