Nebe tu má pořád ocelový třpyt.
Ještě tu modře kvete len
a růžově šípková růže.
Ale na střechách už svítí eternit
jako suchá, lesklá hadí kůže.
A lidé jsou tu jiní, než kdy byli.
I vítr tu už sahá do novějších strun.
Hřmí jiné písně, duní nové pily.
Jen rybníky dál svítí do noci
jak hejna k startu připravených lun.
Ještě tu modře kvete len
a růžově šípková růže.
Ale na střechách už svítí eternit
jako suchá, lesklá hadí kůže.
A lidé jsou tu jiní, než kdy byli.
I vítr tu už sahá do novějších strun.
Hřmí jiné písně, duní nové pily.
Jen rybníky dál svítí do noci
jak hejna k startu připravených lun.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
CHCI TO SLYŠET - Jan Skácel
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva