Za pár dnů, za týden
už tomu bude právě rok a den,
co jsem ti sbohem dala.
S očima k zemi tajila jsem slzy
a jenom brvy v studu stahovala.
Nevěděla jsem, že můj život končí
a že jen ve snu už ti vyjdu vstříc.
Až na ten jasný měsíc na obloze
netuší nikdo nic.
už tomu bude právě rok a den,
co jsem ti sbohem dala.
S očima k zemi tajila jsem slzy
a jenom brvy v studu stahovala.
Nevěděla jsem, že můj život končí
a že jen ve snu už ti vyjdu vstříc.
Až na ten jasný měsíc na obloze
netuší nikdo nic.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva