Zachraň lásku!

Když nejde o život - nejde o nic
a ty to víš už přece dávno.
Přesto se musíš stále dohadovat pro nic,
jak zápalka vznítíš se tak snadno.

Co ti stále pokoj nedá,
proč musíš na mne žárlit!
Tak často hněv se ve mně zvedá,
začnu mosty nakonec snad pálit?

Přála bych si, bys uvěřil slibům mým,
které jsem kdysi tobě dala.
Nebo snad chceš, bych chováním tvým
se tvé lásky tak lehce vzdala?

Jsi pro mne vším, miluji tě drahý můj,
bojím se ale, že každý jsme úplně jiný.
Tolikrát mi naději dával úsměv tvůj,
nakonec za vše - jsme vlastně sami vinni.

Takže přece jenom o ten život jde
a musíme se snažit lásku zachránit.
Kde hledat ale porozumění - kde?
Toužím po tom, bys ty mne mohl ochránit.

Toužím po tvé lásce, po polibcích tvých,
bych každé ráno se s tebou probouzela,
cítit teplo tvých rukou v dlaních mých,
aby láska se už proti nám nikdy nevzpouzela.