Záchrana 17

Zemička se moc a moc zažehla ohněm a to mi tak moc přeci nechcem.
Požáry na naší zemi strašné jsou,ale oni jen s naší neohleduplností ruku v ruce jdou.
Na naší zemičce propuklo požárů moc a tím opět naše zem prosí o pomoc.
Občas by země sem tam hořet měla,ale jenom když ona by chtěla.
A né že jí tolik ničí strašlivé požáry,tu zkázu zavinili naše rozmary.
Lidstvo zemi naší,smrtí straší.
Lidičky se zemičce s úctou neumí chovat,ona tak velký náš tlak neumí zdolat.
Svět svůj život více a více strácí,s naším žitím má velkou práci.
Jednou se stát může,že naší zemičku stáhneme z kůže a přivedeme náš svět jen ke smrti k té stvůře.
Může přijít den,kdy zemička naposled vydechne jen.
A tím vše živé umírat bude,až z našeho světa jen prázdno zbude.