Až přejdu údolím a lesy,
jak po vlnách bych spěl,
mé srdce vzpomene si,
nač život zapomněl.
Zda z protějšího břehu
se možno vrátit zpět,
kde poranil jsi něhu
a nechal zvadnou květ?
Mé slovo ještě znící,
nezmlkni předčasně,
vší láskou milující
vtěl život do básně!
jak po vlnách bych spěl,
mé srdce vzpomene si,
nač život zapomněl.
Zda z protějšího břehu
se možno vrátit zpět,
kde poranil jsi něhu
a nechal zvadnou květ?
Mé slovo ještě znící,
nezmlkni předčasně,
vší láskou milující
vtěl život do básně!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva