Už se léto definitivně loučí,
na nás mává větrným proutkem,
všechny jeho radosti tak končí,
nevrátí se už, ani malým koutkem.
Tak nezbývá nic, než se smířit,
že dlouho bude kdesi spát,
to podzim teprve začne hýřit
a my o slunci, teple - necháme si zdát.
V teple domova snít budem,
oheň nás bude mile hřát,
zase vstříc jaru půjdem,
je krásné, když vidíš, sluníčko se smát.
Ale dokud neodejde paní Zima,
marně se slunce o úsměv snaží,
jaro a léto je přece prima,
ale přižene se fronta a všechno zmaří.
na nás mává větrným proutkem,
všechny jeho radosti tak končí,
nevrátí se už, ani malým koutkem.
Tak nezbývá nic, než se smířit,
že dlouho bude kdesi spát,
to podzim teprve začne hýřit
a my o slunci, teple - necháme si zdát.
V teple domova snít budem,
oheň nás bude mile hřát,
zase vstříc jaru půjdem,
je krásné, když vidíš, sluníčko se smát.
Ale dokud neodejde paní Zima,
marně se slunce o úsměv snaží,
jaro a léto je přece prima,
ale přižene se fronta a všechno zmaří.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva